Carpio
Miroslav HULE
* 9. 9. 1946, Zliv (u Českých Budějovic)
Básník a prozaik
Otec byl zedníkem. V rodišti Hule vychodil základní školu. V roce 1965 maturoval na střední průmyslové škole stavební v Českých Budějovicích, 1965–1972 vystudoval Stavební fakultu ČVUT v Praze (obor vodní hospodářství, Ing.). V roce 1969 byl na půlročním studijním pobytu ve Velké Británii. Po vysokoškolské promoci pracoval jako projektant-vodohospodář ve Státním rybářství v Třeboni, 1986 se stal ekologickým pracovníkem Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. 1990 byl zvolen předsedou Klubu spisovatelů jižních Čech a téhož roku začal působit jako ředitel nakladatelství Růže v Českých Budějovicích. Od roku 1992 je majitelem nakladatelství a knihkupectví CARPIO v Třeboni. Do 1972 žil ve svém rodišti, poté v Třeboni, 1986 se usadil v Lužnici (část obce Lomnice nad Lužnicí), od listopadu 1994 do roku 1996 zde byl starostou.
Lyrickou poezii píše Miroslav Hule již od středoškolských let, debutoval 1970 v časopise Divoké víno. Verše, reportáže, sloupky a později prózy uveřejňoval v Tvorbě, Mladém světě, Literárním měsíčníku, Zemědělských novinách, Mladé frontě, Čs. vojáku, Jihočeské pravdě (České Budějovice), příležitostně též v Rudém právu, Dikobrazu, Obraně lidu a Kmeni, po roce 1989 v Tvaru, Roku, Právu, Českobudějovických listech, Lidových novinách aj. V roce 1984 vydal některé své povídky také jako novoroční tisk (O štěstí rybářském). Spolupracoval s Československým rozhlasem (poezie, próza, publicistika) a Českou televizí, pro kterou napsal námět a scénář filmů Otec českého kapra (2001) a Paměť vody aneb Odkaz Jakuba Krčína (2005, též VHS). Huleho báseň Husy zhudebnila písničkářka Jana Vébrová (CD Kykyrý, 2007). Používá (zejména v publicistice) šifry mh, sporadicky též hu a le.
Již ve svých prvních sbírkách, zejména v knížce Líbaný mariáš, inklinoval Hule k impresivním lyrickým výpovědím s přírodní či erotickou metaforikou i pointou. Osu jeho poezie tvořila především evokace tradicionalistické životní filozofie, střet člověka se světem naturálních hodnot. Lyrickou atmosféru jeho básní přitom odstiňoval poetický popis, humoristická zkratka či lapidární momentka, tedy prvky odkazující přes autorovo romantizující gesto nejen k tradicím poezie všedního dne, ale i k folklorním slovesným zdrojům. V pozdější sbírce Přítulná svízel proložil Hule lyrické básně prozaickými miniaturami, depatetizujícími básnickou drobnokresbu a obsahujícími momenty existenciální deziluze. Obdobný charakter mají i jeho „rybářské“ prózy, které rozvíjejí v nostalgické poloze autobiografické vzpomínky jedno z tradičních témat drobné české prózy. Konstantní pro Huleho tvorbu zůstává rovněž tematika milostná, jíž se věnuje ve své novější tvorbě povídkové (Vesnický dekameron) i básnické (99 milostných SMS).
BIBLIOGRAFIE
Beletrie: Ryby v síti noci (BB 1979), Líbaný mariáš (BB 1983), S básníkem tančit se zapovídá (BB 1986), O štěstí rybářském (PP, k ilustracím M. Hanáka, 1984, rozšíř. 1986), Přítulná svízel (BB, PP 1988), O štěstí rybářském a pytláckém (PP 1992), Pytlácké a lovecké příběhy (PP 1998), Říkali mu Vydra (PP 1999), Vesnický dekameron (PP 2003), 99 milostných SMS (BB 2004), Brony a já. Příběh děvčátka a koně (P pro děti, 2007).
Výbor: Namlouvání (1999).
Příspěvky ve sbornících: Pozvání do krajiny (sb. mladé literatury, 1975), Rosný bod (sb. mladé literatury, 1976), Kupte si štěstí v bazaru (antologie české humorist. poezie 20. st., 1983), Literatura a krajina (1996), Měsíc ve dne (2002), Střídavě jasno (2003), Báseň mého srdce (2005).
Ostatní: Ryby podle baštýřek z Třeboňska. 525 originálních receptů (1997, s F. Kubů), Rybníkářství na Třeboňsku. Historický průvodce (2000), Třeboň (fotografická publikace, 2001, s M. Krobem, J. Psíkovou a V. Ramešem), Rožmberkův Krčín a Krčínův Rožmberk (populárně-naučná publikace, 2004), Šumavou za Adalbertem Stifterem (2005), Průvodce po rybnících, památkách a hospůdkách Třeboňska (2005), Průvodce lázeňského hosta Třeboní (2006, s M. Zemanem).
Uspořádal a vydal: Stráž nad Nežárkou. Historie města do roku 2002 (2002).
LITERATURA
Recenze: Ryby v síti noci: J. Adam, LM 1979, č. 6, příloha Dílna * Líbaný mariáš: J. Zelenka, ZN 25. 10. 1983, V. Křivánek, Tvorba 1983, č. 33, příloha Kmen * S básníkem tančit se zapovídá: M. Pilař, Kmen 1988, č. 12, P. A. Bílek, NK 1987, č. 21 * O štěstí rybářském: P. Janáček, LM 1987, č. 9 * Přítulná svízel: J. Švandelík, Práce 6. 12. 1988, V. Falada, Kmen 1989, č. 14 * Namlouvání: L. Brožek, Právo 16. 4. 1999 * Vesnický dekameron: M. Švagrová, LidN 30. 10. 2003.
Rozhovory: J. Holoubek, MF 13. 4. 1985, J. Marhounová, NK 1994, č. 38, V. Dušek, Týdeník Květy 1999, č. 31, Z. Pavelka, Právo 18. 12. 2003, příl. Salon, M. Švagrová, LidN 29. 7. 2004.
/zdroj:www.slovnikceskeliteratury.cz/
* 9. 9. 1946, Zliv (u Českých Budějovic)
Básník a prozaik
Otec byl zedníkem. V rodišti Hule vychodil základní školu. V roce 1965 maturoval na střední průmyslové škole stavební v Českých Budějovicích, 1965–1972 vystudoval Stavební fakultu ČVUT v Praze (obor vodní hospodářství, Ing.). V roce 1969 byl na půlročním studijním pobytu ve Velké Británii. Po vysokoškolské promoci pracoval jako projektant-vodohospodář ve Státním rybářství v Třeboni, 1986 se stal ekologickým pracovníkem Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. 1990 byl zvolen předsedou Klubu spisovatelů jižních Čech a téhož roku začal působit jako ředitel nakladatelství Růže v Českých Budějovicích. Od roku 1992 je majitelem nakladatelství a knihkupectví CARPIO v Třeboni. Do 1972 žil ve svém rodišti, poté v Třeboni, 1986 se usadil v Lužnici (část obce Lomnice nad Lužnicí), od listopadu 1994 do roku 1996 zde byl starostou.
Lyrickou poezii píše Miroslav Hule již od středoškolských let, debutoval 1970 v časopise Divoké víno. Verše, reportáže, sloupky a později prózy uveřejňoval v Tvorbě, Mladém světě, Literárním měsíčníku, Zemědělských novinách, Mladé frontě, Čs. vojáku, Jihočeské pravdě (České Budějovice), příležitostně též v Rudém právu, Dikobrazu, Obraně lidu a Kmeni, po roce 1989 v Tvaru, Roku, Právu, Českobudějovických listech, Lidových novinách aj. V roce 1984 vydal některé své povídky také jako novoroční tisk (O štěstí rybářském). Spolupracoval s Československým rozhlasem (poezie, próza, publicistika) a Českou televizí, pro kterou napsal námět a scénář filmů Otec českého kapra (2001) a Paměť vody aneb Odkaz Jakuba Krčína (2005, též VHS). Huleho báseň Husy zhudebnila písničkářka Jana Vébrová (CD Kykyrý, 2007). Používá (zejména v publicistice) šifry mh, sporadicky též hu a le.
Již ve svých prvních sbírkách, zejména v knížce Líbaný mariáš, inklinoval Hule k impresivním lyrickým výpovědím s přírodní či erotickou metaforikou i pointou. Osu jeho poezie tvořila především evokace tradicionalistické životní filozofie, střet člověka se světem naturálních hodnot. Lyrickou atmosféru jeho básní přitom odstiňoval poetický popis, humoristická zkratka či lapidární momentka, tedy prvky odkazující přes autorovo romantizující gesto nejen k tradicím poezie všedního dne, ale i k folklorním slovesným zdrojům. V pozdější sbírce Přítulná svízel proložil Hule lyrické básně prozaickými miniaturami, depatetizujícími básnickou drobnokresbu a obsahujícími momenty existenciální deziluze. Obdobný charakter mají i jeho „rybářské“ prózy, které rozvíjejí v nostalgické poloze autobiografické vzpomínky jedno z tradičních témat drobné české prózy. Konstantní pro Huleho tvorbu zůstává rovněž tematika milostná, jíž se věnuje ve své novější tvorbě povídkové (Vesnický dekameron) i básnické (99 milostných SMS).
BIBLIOGRAFIE
Beletrie: Ryby v síti noci (BB 1979), Líbaný mariáš (BB 1983), S básníkem tančit se zapovídá (BB 1986), O štěstí rybářském (PP, k ilustracím M. Hanáka, 1984, rozšíř. 1986), Přítulná svízel (BB, PP 1988), O štěstí rybářském a pytláckém (PP 1992), Pytlácké a lovecké příběhy (PP 1998), Říkali mu Vydra (PP 1999), Vesnický dekameron (PP 2003), 99 milostných SMS (BB 2004), Brony a já. Příběh děvčátka a koně (P pro děti, 2007).
Výbor: Namlouvání (1999).
Příspěvky ve sbornících: Pozvání do krajiny (sb. mladé literatury, 1975), Rosný bod (sb. mladé literatury, 1976), Kupte si štěstí v bazaru (antologie české humorist. poezie 20. st., 1983), Literatura a krajina (1996), Měsíc ve dne (2002), Střídavě jasno (2003), Báseň mého srdce (2005).
Ostatní: Ryby podle baštýřek z Třeboňska. 525 originálních receptů (1997, s F. Kubů), Rybníkářství na Třeboňsku. Historický průvodce (2000), Třeboň (fotografická publikace, 2001, s M. Krobem, J. Psíkovou a V. Ramešem), Rožmberkův Krčín a Krčínův Rožmberk (populárně-naučná publikace, 2004), Šumavou za Adalbertem Stifterem (2005), Průvodce po rybnících, památkách a hospůdkách Třeboňska (2005), Průvodce lázeňského hosta Třeboní (2006, s M. Zemanem).
Uspořádal a vydal: Stráž nad Nežárkou. Historie města do roku 2002 (2002).
LITERATURA
Recenze: Ryby v síti noci: J. Adam, LM 1979, č. 6, příloha Dílna * Líbaný mariáš: J. Zelenka, ZN 25. 10. 1983, V. Křivánek, Tvorba 1983, č. 33, příloha Kmen * S básníkem tančit se zapovídá: M. Pilař, Kmen 1988, č. 12, P. A. Bílek, NK 1987, č. 21 * O štěstí rybářském: P. Janáček, LM 1987, č. 9 * Přítulná svízel: J. Švandelík, Práce 6. 12. 1988, V. Falada, Kmen 1989, č. 14 * Namlouvání: L. Brožek, Právo 16. 4. 1999 * Vesnický dekameron: M. Švagrová, LidN 30. 10. 2003.
Rozhovory: J. Holoubek, MF 13. 4. 1985, J. Marhounová, NK 1994, č. 38, V. Dušek, Týdeník Květy 1999, č. 31, Z. Pavelka, Právo 18. 12. 2003, příl. Salon, M. Švagrová, LidN 29. 7. 2004.
/zdroj:www.slovnikceskeliteratury.cz/
Třeboň
Životopis
Fotografie
Informace o subjektu
Kontaktní informace
| Telefon: | Miroslav Hule |
| Telefon: | +420 384 722 282 |
| E-mail: | carpio@tbn.cz |
Adresa
Masarykovo nám. 93Třeboň 379 01
Okres: Jindřichův Hradec
Kategorie
Umělec › Literatura › spisovatelPořadatel › Literatura › workshop/tvůrčí dílna