Jiří Laburda
Narozen 3. dubna v jihočeské Soběslavi, lásku k hudbě získal od svých rodičů a základy hudebního vzdělání u prof. Josefa Petra a prof. Emanuela Rataje v rodném městě. Rozhodující vliv na formování jeho vztahu k hudbě a skladatelskou práci měli později skladatelé Karel Hába a Zdeněk Hůla a významný český muzikolog dr. Eduard Herzog, jejichž byl soukromým žákem. V letech 1952 – 1955 studoval Laburda hudbu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a poté na tehdejší pražské Vysoké škole pedagogické (1956 – 1960). V roce 1970 získal titul doktora filozofie (disertační práce Symfonie D. D. Šostakoviče). Své hudebně teoretické znalosti prokázal dále v práci Didaktické problémy moderních učebnic harmonie, jíž v roce 1973 ukončil vědeckou aspiranturu (její závěrečná obhajoba mu komunistickým režimem nebyla nikdy povolena) a která se stala základem jeho třídílné vysokoškolské učebnice Diatonická harmonie. Jiří Laburda působil nejprve 6 let na pedagogických školách v Jablonci n. N. a v Chebu a posléze přešel na Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde vyučoval hudebně teoretickým předmětům celkem 38 let. Od roku 1999 vyučuje na Pražské konzervatoři.
Ve svých skladatelských začátcích vycházel Laburda hlavně z tvorby sborové, která dosud zaujímá v jeho díle stěžejní místo. Jeho kompoziční práce se opírá o tradiční vyjadřovací prostředky a stylově navazuje zejména na neoklasicismus. Z novodobých skladatelských technik jsou mu nejbližší aleatorika a dodekafonie. Výsledkem jeho tvůrčí činnosti je dnes již početné dílo, z nějž přes 170 skladeb vyšlo tiskem – v převážné většině v zahraničí. Laburdovy skladby jsou vždy srozumitelné a nalézají ohlas v nejširších vrstvách. Autor udržuje stálý kontakt i s amatérskými muzikanty a pěveckými sbory, pro které píše hudbu jim dostupnou. Zvýšenou pozornost věnuje i dětem. Ze skladeb technicky náročných připomínáme např. virtuózní 1. a 2. Partitu pro sólové housle, početné sonáty (8 klavírních, 4 varhanní, 2 akordeonové, 2 trombónové, hobojovou, klarinetovou, trubkovou, tubovou) koncerty (2 violoncellové, klavírní, varhanní, akordeonový, fagotový, trubkový, trombónový), Dvojkoncert pro housle, violoncello a smyčce, 9 mší, kantáty, 3 symfonie, 4 smyčcové kvartety, 3 žesťové kvintety, 2 saxofonové kvartety, 4 Sonaty da chiesa a mnoho dalších komorních skladeb.
O úspěších Laburdovy tvorby svědčí i četná ocenění jeho skladeb v soutěžích nejen domácích, ale i mezinárodních, např. v Jubilejní soutěži Československého rozhlasu v Praze získal cenu jeho Koncert pro klavír a orchestr (1971), v Jubilejní soutěži Slovenského hudobného fondu v Bratislavě získala 1. Cenu jeho Burlesca pro lesní roh a orchestr (1961), patří sem i řada cen v někdejších národních soutěžích Festivalů vokálního umění v Jihlavě. V mezinárodních soutěžích získala ve španělském Alicante jeho Missa glagolitica pro sóla, sbor, varhany, žesťové a bicí nástroje Cenu Oscara Esply pro rok 1966, kantáta Metamorphoses pro 5 sólistů, recitátora, sbor a orchestr získala v německém Hannoveru Cenu Otto Spreckelsena pro rok 1968, v roce 1974 získalo v Paříži jeho Preludium pro sólový akordeon Cenu SACEM-UPAC, cyklus smíšených sborů Zelený majerán byl v roce 1986 v italském Trentu oceněn dokonce dvěma cenami: l. cenou v soutěži a cenou Premio Cittá di Trento za nejlepší zahraniční skladbu v soutěži. Patří sem i ceny z již mezinárodních soutěž, pořádaných v rámci Festivalů sborového umění v Jihlavě (1987, 1994 a 1996).
/zdroj:www.ucps.cz/
Ve svých skladatelských začátcích vycházel Laburda hlavně z tvorby sborové, která dosud zaujímá v jeho díle stěžejní místo. Jeho kompoziční práce se opírá o tradiční vyjadřovací prostředky a stylově navazuje zejména na neoklasicismus. Z novodobých skladatelských technik jsou mu nejbližší aleatorika a dodekafonie. Výsledkem jeho tvůrčí činnosti je dnes již početné dílo, z nějž přes 170 skladeb vyšlo tiskem – v převážné většině v zahraničí. Laburdovy skladby jsou vždy srozumitelné a nalézají ohlas v nejširších vrstvách. Autor udržuje stálý kontakt i s amatérskými muzikanty a pěveckými sbory, pro které píše hudbu jim dostupnou. Zvýšenou pozornost věnuje i dětem. Ze skladeb technicky náročných připomínáme např. virtuózní 1. a 2. Partitu pro sólové housle, početné sonáty (8 klavírních, 4 varhanní, 2 akordeonové, 2 trombónové, hobojovou, klarinetovou, trubkovou, tubovou) koncerty (2 violoncellové, klavírní, varhanní, akordeonový, fagotový, trubkový, trombónový), Dvojkoncert pro housle, violoncello a smyčce, 9 mší, kantáty, 3 symfonie, 4 smyčcové kvartety, 3 žesťové kvintety, 2 saxofonové kvartety, 4 Sonaty da chiesa a mnoho dalších komorních skladeb.
O úspěších Laburdovy tvorby svědčí i četná ocenění jeho skladeb v soutěžích nejen domácích, ale i mezinárodních, např. v Jubilejní soutěži Československého rozhlasu v Praze získal cenu jeho Koncert pro klavír a orchestr (1971), v Jubilejní soutěži Slovenského hudobného fondu v Bratislavě získala 1. Cenu jeho Burlesca pro lesní roh a orchestr (1961), patří sem i řada cen v někdejších národních soutěžích Festivalů vokálního umění v Jihlavě. V mezinárodních soutěžích získala ve španělském Alicante jeho Missa glagolitica pro sóla, sbor, varhany, žesťové a bicí nástroje Cenu Oscara Esply pro rok 1966, kantáta Metamorphoses pro 5 sólistů, recitátora, sbor a orchestr získala v německém Hannoveru Cenu Otto Spreckelsena pro rok 1968, v roce 1974 získalo v Paříži jeho Preludium pro sólový akordeon Cenu SACEM-UPAC, cyklus smíšených sborů Zelený majerán byl v roce 1986 v italském Trentu oceněn dokonce dvěma cenami: l. cenou v soutěži a cenou Premio Cittá di Trento za nejlepší zahraniční skladbu v soutěži. Patří sem i ceny z již mezinárodních soutěž, pořádaných v rámci Festivalů sborového umění v Jihlavě (1987, 1994 a 1996).
/zdroj:www.ucps.cz/
Soběslav
Životopis
Hudební vzdělání, sbormistrovská průprava:
PedF UK Praha (obor: ruský jazyk-hudební výchova pro školy 2. stupně)
Vysoká škola pedagogická Praha (obor: hudební výchova-klavír pro školy 3. stupně)
Vědecká aspirantura v oboru Teorie vyučování hudební výchově-hudební teorie, na Pedagogické fakultě U.K. v Praze, školitel Prof. Dr. Josef Plavec, Dsc.
Nejvýznamnější sbormistrovská praxe:
1955–57 sbm. PS Pedagogické školy v Jablonci n. L.
1957–61 sbm. Pěveckých sborů Pedagogické školy v Chebu
1958–61 zást. sbm. Pěveckého sboru chebských učitelů
1960–61 sbm. Pěveckého sboru chebských učitelů
Sbormistrovské úspěchy a ocenění:
1959 – 2. místo v ústředním kole LUT v Bratislavě v kategorii smíšených sborů
1960–61 – sbormistrovská spolupráce s Mariánskolázeňským symf. orchestrem a s Františkolázeňským orchestrem
Další odborná činnost:
skladatel výrazně zaměřený na sborovou tvorbu, jež byla oceněna množstvím cen i mezinárodních (Alicante, Hannover, Paříž, Trento dvakrát, Bratislava, České Budějovice, Praha, Jihlava mezinárodně třikrát)
1961–2000 odborný asistent hudebně teoretických předmětů na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty UK v Praze
1999–dosud profesor hudebně teoretických předmětů na Pražské konzervatoři
Lektor sbormistrovských kurzů v Praze, Ládví, Libverdě, Pardubicích
Čestný člen českých pěveckých sborů: PS Janáček Jablonec n. N., PS Svatopluk Uherské Hradiště, PS Dvořák Uherský Brod, Pěvecké sdružení ostravských učitelek Ostrava, DPS Comenius Uherský Brod.
Čestný host mezinárodních festivalů ve Wolfsburgu, Hamburgu a Trentu.
Dvakrát člen jury Mezinárodního sborového festivalu IFAS Pardubice
2002 v rámci sborového festivalu byla uspořádána soutěž o "Cenu Jiřího Laburdy"
2004–dosud Prezident FAPS - festivalu amatérských pěveckých sborů Svitavy
zdroj:http://www.ucps.cz/portal/cz/03-01-heslo.php?chci_heslo=407
PedF UK Praha (obor: ruský jazyk-hudební výchova pro školy 2. stupně)
Vysoká škola pedagogická Praha (obor: hudební výchova-klavír pro školy 3. stupně)
Vědecká aspirantura v oboru Teorie vyučování hudební výchově-hudební teorie, na Pedagogické fakultě U.K. v Praze, školitel Prof. Dr. Josef Plavec, Dsc.
Nejvýznamnější sbormistrovská praxe:
1955–57 sbm. PS Pedagogické školy v Jablonci n. L.
1957–61 sbm. Pěveckých sborů Pedagogické školy v Chebu
1958–61 zást. sbm. Pěveckého sboru chebských učitelů
1960–61 sbm. Pěveckého sboru chebských učitelů
Sbormistrovské úspěchy a ocenění:
1959 – 2. místo v ústředním kole LUT v Bratislavě v kategorii smíšených sborů
1960–61 – sbormistrovská spolupráce s Mariánskolázeňským symf. orchestrem a s Františkolázeňským orchestrem
Další odborná činnost:
skladatel výrazně zaměřený na sborovou tvorbu, jež byla oceněna množstvím cen i mezinárodních (Alicante, Hannover, Paříž, Trento dvakrát, Bratislava, České Budějovice, Praha, Jihlava mezinárodně třikrát)
1961–2000 odborný asistent hudebně teoretických předmětů na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty UK v Praze
1999–dosud profesor hudebně teoretických předmětů na Pražské konzervatoři
Lektor sbormistrovských kurzů v Praze, Ládví, Libverdě, Pardubicích
Čestný člen českých pěveckých sborů: PS Janáček Jablonec n. N., PS Svatopluk Uherské Hradiště, PS Dvořák Uherský Brod, Pěvecké sdružení ostravských učitelek Ostrava, DPS Comenius Uherský Brod.
Čestný host mezinárodních festivalů ve Wolfsburgu, Hamburgu a Trentu.
Dvakrát člen jury Mezinárodního sborového festivalu IFAS Pardubice
2002 v rámci sborového festivalu byla uspořádána soutěž o "Cenu Jiřího Laburdy"
2004–dosud Prezident FAPS - festivalu amatérských pěveckých sborů Svitavy
zdroj:http://www.ucps.cz/portal/cz/03-01-heslo.php?chci_heslo=407
Fotografie
Informace o subjektu
Kontaktní informace
| Telefon: | Jiří Laburda |
| Telefon: | +420 622 314 897 |
| E-mail: | laburda.jiri@volny.cz |
| Webové stránky: | http://www.musica.cz/skladatele/laburda-jiri.html |
Adresa
SoběslavOkres: Tábor
Kategorie
Umělec › Hudba › clasic musicUmělec › Hudba › akustická hudba