Ondřej Fibich
*27. 1. 1954 v pražském Karlíně. Po gymnáziu vystřídal postupně mnoho nejrůznějších zaměstnání, nyní je antikvářem na strakonickém hradě.
Téměř dvacet let vydával samizdat – v Praze a posléze v Pošumaví připravoval časopis DRU dvě edice Cor cordium a Setba samot. Celkem vydal kolem 80 titulů (za všechny jmenujme: Básníci a samotáři, antologii sta a jednoho zapomenutého básníka).
V roce 1984 přijal Ondřej Fibich křest, o dvanáct let později vstoupil do maltézského řádu, z nějž po dalších pěti letech vystoupil. Po roce 1989 publikoval básnické sbírky Země Jana Křtitele (1990), Podoby soumraku (1995) a Pasovské elegie (1998), knihu legend s názvem Čtyři rytíři (1997) a Topografie (2001). Je autorem mnoha folk-rockových textů, které byly vydány na čtyřech kompaktních discích a šesti magnetofonových kazetách. Své básně publikoval také v Německu, Nizozemsku, Polsku a Francii. Zatím poslední básnická sbírka mu vyšla v roce 2002. Obsahuje rozsáhlou báseň Balada holandská a texty Vánoční suita a Poslední večeře podle Leonarda, zhudebněné skupinou Fénix.
Ondřej Fibich je básníkem, jehož poezie volá po zhudebnění a také bývá často zhudebňována. Je celoživotně poznamenán dvěma literárními velikány. Jeho strýcem a noční můrou byl Vítězslav Nezval, prvním básnickým vzorem pak Jaroslav Seifert. Oba tito básníci ovlivnili zpěvnost a muzikálnost Fibichovy poezie a právě u jeho vztahu k Seifertově poezii je také možné hledat počátky jeho vztahu ke krajině. Fibichova prvotina Země Jana Křtitele svědčí o autorově sepětí s krajinou Prácheňska.
Strakonice
Životopis
Informace o subjektu
Kontaktní informace
Adresa
Zámek 1
Strakonice 386 01
Okres: Strakonice
